Renesanční loutna a Tibor Haluščák

Před nedávnem se mi přes našeho kytaristu Davida přihlásil člověk, který postavil loutnu a chtěl, abych se na ni podíval. Samozřejmě jsem souhlasil, protože setkání tohoto druhu bývají inspirativní.

Pravda, když ji přinesl, tak se mi trošku podlomily haxny. Byla totiž vícesborová, konkrétně 7 a na jejím krásně zalomeném krku na mě čekalo 13 strun. Moje loutny jsou pouze šestistrunné a proto se jim někdy říká kytarové, ale to já jim takhle neříkám, aby se nenaštvaly, připadá mi to asi nějak hanlivé, či nedůstojné. Pán mi předal vizitku, na které stálo:

Stavba strunných hudebních nástrojů
Tibor Haluščák
Ochoz u Brna č. 384, tel.: 736688957“

Podal mi loutnu, která byla už na první pohled velmi dobře řemeslně zpracovaná. Druhá pecka pro mě byla, že neměla pražce, ale jen střívka uvázaná kolem krku v místě, kde by člověk pražce čekal. No, teď jsem už definitivně pochopil, že to nebude nějaká prča i přesto, že je to loutnová prvotina z jeho dílny. A když dodal že typ loutny, který dovezl je podle plánů anglického loutnaře Davida Wan Edwarde, a že se jedná o model Giovanni Hieber (kolem r.1580), bylo vymalováno. Prsty mi propadly kamsi hluboko mezi struny, kterých najednou připadalo mnohem víc než 13 a stěží vypotily něco jako tón, no spíš něco jako pazvuk. Když ale dodal, že mi ji může nechat třeba i na 14 dnů a pak by teprve rád slyšel můj názor na nástroj, tak jsem se trochu uklidnil. Po rozpačitém úvodu se ovšem děly věci. Během hodiny jsme se s loutnou tak skamarádili, že o půlnoci ( tj.po 4 hodinách) už jsem na ni přehrál celý náš repertoár a ráno v 6.20 už jsem ji měl zase v rukách. Ještě že praskla struna, jinak bych měl prsty jak rosnička.

Tak teď nějaký data:

Dřevo
ozvučnice – rezonanční smrk
korpus a krk – javor
hmatník – eben, palisandr, javor

Zvuk
Zvukově je nástroj velmi dobře vyvážený s příjemným zabarvením i v basech. Lehce šustivý nádech, který vzniká dvojením strun, je typický pro vícesborové loutny. Pro mě je srovnatelný se zadýchaným zvukem whistle.

Tvar krku a dohmat je přímo luxusní, jako kdyby byla vyrobená přesně na moji ruku.

Mám pouze dvě výhrady:

1) Intonační nedostatky ve vyšších polohách, které jsou díky střívkům velmi lehce odstranitelné
2) Velikost ladicích kolíčků a jejich rozteč – možná, že by velikost mohla zůstat v případě větší rozteče mezi nimi.

Ukázky:

Ukázka č. 1
Ukázka č. 2
Ukázka č. 3
Ukázka č. 4

Nahrávky jednotlivých ukázek byly pořízeny u mě doma ve studiíčku dne 29.6. 2011 na kondenzátorový mikrofon M-Audio Nova, nebyly použity žádné efekty ani přídavná zařízení ( preamp a pod.) Všechny korekce na 0.

Na závěr můžu konstatovat, že se jedná o vskutku mistrovský nástroj s velmi dobrým řemeslným zpracováním a příjemným vyváženým zvukem, který si mě naprosto získal.

Musím podotknout, že loutna je sice prvotina, ale z mistrovy dílny již vyšly i kytary a mandolíny a v brzké době vyjde i diskantová viola da Gamba a 6 sborová renesanční loutna se zkrácenou menzůrou (obě pro mě, už se těším).

Další aktivita tohoto člověka je rovněž pozoruhodná a to výroba cembal. Ve spolupráci s Vítkem Bébarem z Bílovic nad Svitavou již dvanáct let vyrábí tyto nádherné nástroje. Přál bych vám vidět dokonalost a preciznost třeba jen drnkacího systému, kde se jako pružinka používá štětina z divočáka. Skloubení technické a akustické dokonalosti, to je cembalo. A musím říct, že se jim to vpravdě velmi daří.

Sepsal: Zdeněk
Dne: 29. 6. 2011

Formát pro tisk