Moje starožitnictví
Nejvýraznější složkou naší muziky je její historizující nádech, který vytváří historické nástroje. A protože se na ně často dotazujete, tak si to trošku zjednoduším a ta nejdůležitější fakta o nich prásknu na naše stránky. A bude.
Nejvýraznější složkou naší muziky je její historizující nádech, který vytváří historické nástroje. A protože se na ně často dotazujete, tak si to trošku zjednoduším a ta nejdůležitější fakta o nich prásknu na naše stránky. A bude. Snažil jsem se na ně sice nalákat nejaký ty kocóry, ale sténě se žadný nechytaly a moja by mě beztak rozhodila sandál.
Píšťalky - zobcové flétny
V této podobě je známe s menšími obměnami už od 11. stol. Moje jsou z dílny P. Číp a synové.
Whistle - irská píšťala
Nemá oktávovou dírku, přefukuje se do vyšších poloh a má trošku jiný prstoklad. Má krásný udýchaný pískot. Dovezl mi ji David Gross ze Skotska (asi zabloudila).
Gemshorny - zvířecí rohy
Hranozvučné nástroje stejně jako flétny. Vyznačují se mechovým tónem trochu připomínající zvuk okaríny, ale hezčí. Používám alt a tenor od P. Číp a synové.
Příčná flétna - trubka od topení
Příčné flétny pochází z Asie. V Evropě jsou někdy od 12. stol. Zásadní změna nastala r. 1832, když na ni Theobald Böhm napráskal ty fšelijaký klapítka. Hraju na Buffet Crampon, Yamaha a China noname.
Šalmaj
Šalmaj jsme si dovezli od Saracénů z křižáckých válek. Nástroj je známý už 2500 let př.n.l. Postupně se z tohoto dvouplátkového nástroje vyvinul hoboj. Můj je z dílny P. Číp a synové.
Křivý roh - držátko od deštníku
I ten jsme poznali díky křižáckým výpravám, hrávali na něj Maurové. Od 13. stol. už ho začali používat muzikanti v Evropě a i jeho dvouplátkový strojek se stal praotcem fagotu a hoboje. Můj vyhotovil ing. Pokorný z Brna.
Chalumeau ( čti šalymó, nezaměňuj se šalinó!!!)
Jednoplátkový nástroj, ze kterého se začal v 17. století vyvíjet klarinet. Jeho historie rovněž sahá do dob faraonů. Můj je od ing. Kašpaříka z Brna.
Píšťala s měchuřinou
Rovněž jednoplátkový nástroj, hojně užívaný ve středověku (často se vyskytuje i jako dvojpíšťala). Je to vpodstatě melodická píšťala z dud. Má krásně bečivý zvuk. Vyrobil P. Číp a synové.
Loutna
Je známá už z Mezopotámie 4000 let př.n.l. z arabského „ la ud". Arabové používalí a používají bezpražcové loutny. Loutna nebyla předchůdcem kytary, jak se mnozí domnívají, ale koexistovaly během historie naprosto nezávisle.
Moje tři loutny jsou asi 200 let staré (každá), nejsou, až na jednu, signovány žádným mistrem.
Tu třetí vyrobil vídeňský mistr Matthäus Bauer. Tak tu po vystoupeních netahám, ta je jen na studiovou práci. Je úžasná.
Kytara
Z arabského „kítára" nebo z řeckého „kithára" byla známá několik tisíc let př.n.l. Evropané se naučili hrát na kytaru až v 8. stol. n. l. nejdříve ve Španělsku, později ve Francii a Itálii.
Moje nejmenší a nejstarší kytara pochází rovněž z vídeňské produkce. Je jen o něco málo mladší než moje loutny, cca 150 let. Ta větší, co používám poslední dva měsíce, tak to je Furch, co jsme dostali na Portě.
Závěr
Moje starožitnictví je daleko obsáhlejší, ale popis jsem zúžil jen na ty nástroje, které používám na koncertech a ve studiu. No a taky kdybych vám popisoval, že mám 12-ti strunnou kytaru Suzuki a 6-ti strunnou Yamahu, tak byste mě asi podezřívali, že si dělám prču, nebo že jsem se nametl a zabloudil do garáže. No někdy vám přiblížím, pokud bude zájem, všechny poklady, co to moje skladiště obsahuje.
Sepsal: Zdeněk
Dne: 15. 2. 2011
